Chci KONZOLI - Okénko Jiřího Vaňka
Když jsme o Vánocích v roce 1988 našli pod stromečkem osmibitovej počítač jménem Commodore 64, ptali se nás rodičové, jestli se s tím dá dělat i něco užitečnýho kromě hraní her. Podívali jsme se na sebe s bratrem a začali kývat hlavou tak vehementně, že mám dodnes trošku obroušenej nosič i čepovec.
Kdo zažil osmibity, ví, jaká to byla lež – jasně, člověk se mohl snažit naučit jednojehličkovou tiskárnu BT-100 tisknout české znaky, ale hra The Great Gianna Sisters (zřejmě příbuzný s Mariem) byla přece jenom zábavnější.
Vyberte si konzoli z těch nejlepšíchXbox | Playstation | Nintendo | Sega
Od tý doby ale počítače používám mnohem víc na práci než hraní; ne snad, že bych nestrávil hodiny a hodiny nad Block Outem, Hledáním min nebo Civilizací jedničkou, ale nikdy jsem neměl nabušený dělo, kde by mi fungovaly dechberoucí novinky. S láskou ovšem vzpomínám na dva a půl roku života spolubydlení s kamarádem, kterej měl playstation a obří plazmu; samozřejmě jsme zažili i zábavnější věci, ale víkendové kocoviny strávené u FIFA rozhodně patří k tomu lepšímu, co se mi v životě událo.
A poslední dobou začínám po konzoli čím dál víc toužit sám. Zdůrazňuju přitom, že rozhodně nechci lepší komp, chci pořádnou konzoli, protože ať utratíte sebevíc peněz za počítač, vždycky si můžete nějak zdůvodnit, že to neni jenom hračka. Ale já si nechci nic zdůvodňovat, já si chci s plnym vědomím koupit něco, co neni ani trochu užitečný. Je mi čtyřicet a mám doprčic právo kupovat si hračky, no ne?
Vyberte si konzoli z těch nejlepšíchXbox | Playstation | Nintendo | Sega
A kromě toho mám syna, je mu sedm, což v dnešní nejistý době přidává otcům ke spoustě běžnejch strachů i obavu z toho, jak se bude dnešní svět vyvíjet, přesněji řečeno jaká katastrofa totálně vychýlí běh dějin. Jsem si třeba stoprocentně jistej, že se synátorem nechci zažít reálný povstání nemrtvejch, ale taky jsem přesvědčenej, že s ovladačem v ruce bych mu dokázal předat pár dobrejch rad do života o zabíjení zombíků.