článek

Velikonoce – tradiční křesťanské svátky, ale také vítání jara


Velikonoce jsou u nás jedním z nejoblíbenějších svátků. Většina z nás si je spojuje s pomlázkami, barevnými vajíčky a pečenými beránky. Víte ale, proč Velikonoce vůbec vznikly a jaké další tradice se s nimi pojí?..
(celý článek)

Velikonoce jsou u nás jedním z nejoblíbenějších svátků. Většina z nás si je spojuje s pomlázkami, barevnými vajíčky a pečenými beránky. Víte ale, proč Velikonoce vůbec vznikly a jaké další tradice se ...
Sdílejte obsah s přáteli



Historie Velikonoc


O vzniku Velikonoc koluje spousta různých teorií. Shoda není ani v tom, kdy přesně Velikonoce vznikly, pravděpodobně to však bylo někdy po roce 0. Nebudeme se tedy v těchto teoriích o vzniku Velikonoc příliš pitvat - představíme si jen tu část, kterou víme jistě.
O čem nelze pochybovat je to, že Velikonoce souvisí s příchodem jara. Mělo se jednat o oslavu zrození, života a také toho, že lidé bez úhony přežili zimu. Souvislost je zde určitě také s oslavou jarní rovnodennosti. Právě to může být příčinou vzniku tolika teorií o počátku Velikonoc. Jelikož rovnodennost je téměř po celém světě, i počátky jejích oslav a následně i Velikonoc se mohly skutečně v jednotlivých místech lišit.
Velikonoce mají spojitost také s náboženstvím. Původ Velikonoc, tak jak je známe my, je Židovský. Židé Velikonocemi slavili odchod z Egypta. Později se z nich stala oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Tradice, které se pojí s Velikonocemi


S Velikonocemi je spojena spousta tradic. V průběhu let jich samozřejmě plno zaniklo, jiné však zůstávají zachované. Jaké to jsou?

Vajíčka

Velikonoce byly oslavou jara, života a zrození. Vajíčka symbolizují v podstatě totéž - roste v nich nový život, tudíž jsou symbolem právě života a zrození. Dívky mají velikonoční vajíčka nabarvit, jak nejlépe dovedou a poté s nimi odměňovat chlapce, kteří je vyšlehají pomlázkou. Od tohoto zvyku se již však také pomalu upouští, případně vajíčka nahrazují jiné dary – čokoláda, alkohol či menší obnos peněz.

Pomlázka

Dříve si každý chlapec svou pomlázku musel uplést z vrbového proutí sám. Nyní si je většina lidí prostě koupí v obchodě. Pomocí pomlázky mají chlapci vyšlehat dívky, aby zůstaly mladé a svěží. Dříve si, pokaždé když chlapec vyšlehal další dívku, přivázal na pomlázku novou barevnou stuhu.

Koleda

Zpívání koled je spolu s pomlázkami asi nejzachovalejším zvykem vůbec. Každý zná ta typická velikonoční slova: Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný,... Velikonočních koled existuje ve skutečnosti ale mnohem více. Ten, kdo zná nějakou méně známou, si obvykle odnáší v košíčku nejvíc vajíček.

Polévání vodou

V některých místech se po tom, co byly vyšlehány, měly dívky možnost chlapcům pomstít a polít je studenou vodou. Někde se studenou vodou poléval dokonce i dobytek, protože se věřilo, že mu to dodá sílu a zdraví.

Typická velikonoční jídla


Kromě samotných tradic se s Velikonocemi pojí i některá tradiční jídla. Ta asi většina z nás zná, ale věděli jste, jak a proč vůbec vznikla?

Velikonoční beránek

Velikonoční beránek měl být symbolem Božího stáda, o které se Bůh jako pastýř staral. Dříve se opékal na ohni první na jaře narozený beran na oslavu přežití zimy, ale jelikož maso bylo drahé, chudší vrstvy si začaly péct beránky ze sladkého těsta. Tento zvyk se dochoval dodnes.

Velikonoční mazanec

Velikonoční mazanec byl původně symbolem slunce. Ačkoliv ho dnes všichni známe jako sladké pečivo, zpočátku se pekl naslano z vajec a sýra.

Velikonoční nádivka

Velikonoční nádivka měla symbolizovat jaro. Měla by proto obsahovat zelené byliny, které ho připomínají. Velikonoční nádivka se může připravovat z několika druhů mas.

Lidové pověry


Lidové pověry spojené s Velikonoci už se vesměs vytratily. Dříve jste se však mohly setkat s pověrami jako třeba, že kdo chtěl být zdravý, musel si na Velký pátek před východem slunce pečlivě omýt tělo studenou vodou. Také se říkalo, že má-li rodina držet pohromadě, musí hospodyně na Velký pátek uvařit vejce natvrdo a rozdělit ho rovným dílem mezi všechny členy domácnosti.
Některé pověry se částečně v trochu upravené formě dochovaly i dodnes. Velký pátek byl třeba dříve dnem zla a čarodějnic. Nesměli jste si proto nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla přinést kletbu. Také byste se v tento den měli vyhnout práci a uklízení. Jedná se totiž po posvátné činnosti, které byste neměli v tento nebezpečný den provozovat. Toto někteří lidé dodržují dodnes.


  • Autor: svitil
  • Publikováno:

Kategorie:

Sdílejte článek s přáteli!

Přidat komentář


Jméno a příjmení:

Váš komentář:

Herní konzole proti nudě