článek

Dny Bohuslava Martinů: Připomeňte si tohoto geniálního skladatele spolu s jeho nástupci i vrstevníky…


Právě probíhá mezinárodní hudební festival, který uvádí díla Bohuslava Martinů společně s tvorbou jeho vrstevníků i nástupců. Přední čeští umělci vás okouzlí v Lichtenštejnském paláci. Vedle Antonína Dvořáka patří Bohuslav Martinů (8. prosince 1890 Polička – 28. srpna 1959 Liestal, Švýcarsko) jedním z nejvýraznějších českých hudebních skladatelů. Bohuslav Martinů byl skladatelem polymorfním, který prošel rozmanitými vývojovými fázemi, než dosáhl svého osobitého slohu. Stylově má nejblíže ke gene..
(celý článek)

Právě probíhá mezinárodní hudební festival, který uvádí díla Bohuslava Martinů společně s tvorbou jeho vrstevníků i nástupců. Přední čeští umělci vás okouzlí v Lichtenštejnském paláci. Vedle Antonína ...
Sdílejte obsah s přáteli



Právě probíhá mezinárodní hudební festival, který uvádí díla Bohuslava Martinů společně s tvorbou jeho vrstevníků i nástupců. Přední čeští umělci vás okouzlí v Lichtenštejnském paláci. Vedle Antonína Dvořáka patří Bohuslav Martinů (8. prosince 1890 Polička – 28. srpna 1959 Liestal, Švýcarsko) jedním z nejvýraznějších českých hudebních skladatelů. Bohuslav Martinů byl skladatelem polymorfním, který prošel rozmanitými vývojovými fázemi, než dosáhl svého osobitého slohu. Stylově má nejblíže ke generaci neoklasiků a jedná o celosvětově nejhranějšího skladatele klasické hudby.

Pocházel z rodiny obuvníka a pověžného Ferdinanda Martinů[3], narodil se ve věžní místnosti kostela svatého Jakuba v Poličce. Po svých studiích na pražské konzervatoři kterou navštěvoval v letech 1906–1910, studoval ve Francii kde získal ministerské stipendium na studia u skladatele Alberta Roussela. Francouzské umění mu bylo velmi blízké především díky jeho řádu, čistotě, rovnováze a vytříbeném vkusu. Impresionismus přestal vládnout hudební scéně, tentokrát to byla hudba Pařížské šestky, jazz a především Stravinskij, který mu ukázal moderní návaznost na folklorní východisko. Ve třicátých letech svou techniku svazku s domácími lidovými zdroji uplatnil zvláště v řadě scénických skladeb, počínaje baletem se zpěvy Špalíček. Úspěchu se dočkala i jeho tvorba inspirovaná rag-timovou oblastí, zejména v baletu Kuchyňská revue nebo v opeře Tři přání. Jeho klíčovým scénickým dílem třicátých let se stala „opera – sen“ Julietta. Předloha (Georges Neveux) jej vedla do iracionálního světa představ s jeho na fantazii založenou „snovou logikou“.

Bohuslava Martinů také velmi ovlivnil pobyt v Americe, kam emigroval v roce 1941 se svou ženou Charlotte Quennehen. Jeho pobyt ho velmi inspiroval v jeho tvorbě a v období čtyřicátých let nabýval fantazijní prvek v jeho tvorbě stále větší důležitosti. Symfonie z komponované ve válečném období komponované pro americké orchestry jsou pozoruhodné svou spontánností, logickým uspořádáním celku, rytmickou svěžestí a silně synkopovanou melodií. V padesátých letech začal vytvářet díla plná fantazie a nespoutanosti i při zachování smyslu pro formu. Tento umělecký přístup obohatil jeho pozdní velké kompozice jako jsou Symfonie č. 6 Symfonické fantazie a průzračné dílo Fresky Piera della Francesca, v nichž kultivovaná neoimpresionistická struktura předchází principy aleatoriky a navozuje nekonečný svět imaginace.

Po svém návratu do Evropy roku 1953 mu bylo uděleno stipendium od Guggenheimovy nadace, které mu umožnilo opustit USA a komponovat v klidu v Evropě. Žil převážně ve Francii, Itálii a Švýcarsku a byl zvolen členem amerického National Institute of Arts and Letters (1955). Martinů krátce vyučoval na prestižní Curtis Institute ve Filadelfii a opět na Mannes School of Music v New Yorku, než se definitivně vrátil v květnu 1956 do Evropy, kde vyučoval jako „composer in residence“ na Americké akademii v Římě.


  • Autor: Adela S
  • Publikováno:

Kategorie:

Sdílejte článek s přáteli!

Přidat komentář


Jméno a příjmení:

Váš komentář:

Vybíráme z magazínu